Jak vybrat skialpové vázání? Rady a tipy

Skialp je pravděpodobně nejsvobodnějším a nejelegantnějším druhem pohybu v zimních horách. Vybavení na skialpy nám umí dát neuvěřitelnou flexibilitu a rychlost v zasněženém horském terénu, kde bychom byli jinak velmi citelně limitováni – byli bychom extrémně pomalí, anebo bychom neprošli vůbec.

Jak vybrat vázání na skialpy? 

Aby výbava fungovala tak, jak má, a poskytla nám maximum benefitů, je potřeba ji dobře zvolit. Je potřeba správně nakombinovat lyže, skialpové vázání, lyžáky a stoupací pásy podle toho, k čemu nám mají především sloužit a co od nich očekáváme. Sortiment je v dnešní době velmi široký a modelů je celá řada, proto je třeba si nejdříve zodpovědět otázku, k čemu především nám má daný skialpový set sloužit:

- Jsem spíše romantik a pohodář, který bude na skialpech chodit na pohodové túry do zapadlých dolin?
- Nebo jsem vytrvalec zaměřený na výkon, který bude po kopcích běhat, počítat výškové metry a zaznamenávat tepovou frekvenci?
- Jsem duší freerider, který si vyšlápne nad parádní sjezdovou linii a chce si sjezd maximálně užít?
- Nebo jsem horolezec, který bude chtít se skialpy lézt na vysoké vrcholy, občas i lezeckým terénem, či chodit dlouhé alpské přechody z jedné horské chaty na druhou?

BUDE SE TAKY HODIT:

JAK VYBRAT SKIALPOVÝ BATOH?

JAK SE OBLÉCT NA SKIALPY

JAK VYBRAT SKIALPINISTICKÉ LYŽE

JAK VYBRAT SKIALPOVÉ BOTY

JAK SE VYBAVIT NA SKIALPY

Tak tohle jsou základní otázky, které by si měl každý položit, než začne sestavovat svoje skialpové vybavení. Pamatujte, že skialpová výbava je vždy jen nějaký kompromis různých výhod a nevýhod. Tak jako neexistuje univerzální kolo, které by bylo ideální na silnici i v terénu, neexistuje ani univerzální skialpový set, který bude dobrý úplně na všechno. Konec obecných úvah a pojďme se teď podívat zvlášť na skialpinistická vázání.

RÁMOVÁ VS. PINOVÁ VÁZÁNÍ

Dříve dominovala vázání rámová, nyní se od nich už skoro upustilo a trhu vládnou vázání pinová. Tím, že se je podařilo v průběhu let technicky zdokonalit, jsou už použitelná pro jakoukoliv disciplínu včetně výkonnostního freeridu. A jejich nízkou hmotnost nelze žádným jiným vázáním překonat.

RENTALOVÁ DESTIČKA VS. BEZ DESTIČKY

„Gramaři“, tedy lidé hledající to nejlehčí možné vybavení, jistě nezaváhají ani chviličku a budou chtít vrtat vázání přímo do lyže a vyhnout se tím použití destičky, která umožní vázání trošku posouvat a nastavovat jeho rozteč pro různou velikost lyžáků. I já jsem například na expedicích preferoval navrtání vázání přímo do lyže, bez destičky, a je to rozhodně lákavé řešení – mít vázání lehké tak, že už to víc ani nejde. Proč mít na noze něco navíc?

Je dobré si ale uvědomit, že pokud se rozhodnete vyměnit lyžáky za nějaké nové, budete čelit menšímu problému – přestože si pravděpodobně koupíte stejně velkou botu (např. 41,5 EU), každý model a každá značka bude mít o pár milimetrů jinou velikost skeletu a najednou vám lyžáky do vázání nebudou pasovat. Takže je i mnoho lidí, kteří si raději nechají dát pod skialp vázání destičky a získají tím snadno nastavitelnou velikost rozteče za cenu několika málo gramů navíc.

LEASH/SICHRÁK VS. BRZDIČKY NA VÁZÁNÍ

Jako obvykle, obě řešení mají svoje výhody i nevýhody. Brněnsky sichrák, anglicky leash je vlastně takové lanko, kterým je lyže přivázána k lyžařovi, aby ji nemohl ztratit v případě pádu, kdy bezpečnostní vázání vypne a lyže by mohla ujet svahem dolů. Možná vás hned napadne, že na tohle se přece na lyžích používají klasické brzdičky. Jenže na skialpech je více situací, kdy klasická brzdička není nejlepším řešením. Nejde totiž jen o klasický pád při lyžování. Na skialpech můžete spadnout taky do ledovcové trhliny, kdy sichrák lyži chytí, ale brzdička nikoliv. 

Stejně tak v hodně hlubokém prašanu je mnohem lepší mít lyži na sichráku než s brzdičkou, protože ji v té spoustě bílé nádhery hned tak neztratíte. I na zledovatělém, tvrdém povrchu, tak typickém pro skialpový terén v zimě i na jaře, poslouží mnohem lépe sichrák než brzdička, která to na tvrdém povrchu prostě neubrzdí. A zrovna tak v situaci, kdy chceme lyži nasadit v nějakém strmém, exponovaném místě, rozhodně vítězí sichrák.

Jenže každá mince má dvě strany: Pokud máte sichrák, může vás lyže při nějakém nepříjemném pádu pěkně pomlátit, zatímco s brzdičkami jsou pády naprosto bezpečné. A také lavinové poučky říkají, že v případě pádu s lavinou je mnohem lepší, pokud se lyže nadobro oddělí od lyžaře, protože jinak funguje jako kotva a drží vás hluboko v proudu sněhu. Na to však výrobci odpověděli tím, že každý originální leash má určitou maximální mez, při jejímž překročení se jednoduše přetrhne. A teď babo raď! Já to mám třeba tak, že na skialp sichráky, ale na freeridové vázání brzdičky, aby mě lyže při pádu ve větší rychlosti nedomlátily.

KOLIK POLOH STOUPACÍCH PODPATKŮ?

Přestože závodní vázání na skialpy nemá stoupací podpatek žádný, resp. jeden pevný, nenastavitelný (protože kdo by si ho vůbec v té rychlosti nějak nastavoval!), většina skitouringových vázání podpatkem disponuje a jeho přítomnost je pro komfortní pohyb směrem nahoru celkem dost důležitá. Je třeba si totiž uvědomit, že závodníci mají ultralehké lyžáky s maximální možnou flexí v kotníku a nastavitelný podpatek tak prakticky nepotřebují. Jenže většina normálních skialpinistů bude mít klasickou, univerzální skitouringovou obuv, která je robustnější a méně ohebná, aby zajistila také nějaký sjezdový výkon a komfort. A taková obuv podpatek prostě potřebuje! Proto ho většina vázání na skitouring má a už je spíše jen otázkou, kolik má mít poloh. 

Zpravidla je k dispozici poloha „flat“, tedy chůze bez podpatku, a potom první, nižší podpatek a druhý, vyšší podpatek. Některá vázání mají pouze flat + jeden podpatek. Váš výběr by se měl řídit především podle toho, jestli hodláte používat spíše tužší lyžáky s malou flexí nebo naopak lehčí lyžáky s vysokou flexí.

Pozor, některá lyžařská vázání nemají polohu „flat“ a jakmile jsou ve šlapacím módu, automaticky už došlapujete na první stoupací podpatek. A to nemusí být pro určité typy terénu zrovna výhra. Tak například táhlá alpská údolí nebo rozlehlé ledovce si možnost šlapat bez podpatku rozhodně žádají, skialpový terén prostě nemusí vždy vést jen nahoru či dolů…

Je také hodně důležité, aby šly podpatky dobře ovládat pomocí talířku na lyžařské holi a mohli jste si tak vázání nastavovat komfortně a klidně i s vyšší frekvencí.

HARŠAJZNY A JEJICH VYUŽITÍ

Každý, kdo chce přemýšlet trochu dopředu a má na skialpech větší ambice, by si měl rovnou pořídit vázání disponující slotem pro připnutí haršajzen (stoupacích želez na lyže). Tato pomůcka může být naprosto zbytečná v zimních měsících v čerstvém, hlubokém sněhu (zvláště v rámci pohybu po českých horách), avšak zcela nezbytná pro jarní skialp na větších vrcholech v Alpách. 

Představte si slunečné dubnové ráno a start přímo z horské chaty někde v srdci vysokých Alp. Lákává představa? Jistě, ale bez haršajzen si na zmrzlém jarním firnu ani neškrtnete. Pásy to neustojí a pohyb na skialpech rázem není jenom velmi obtížný, ale může být i nebezpečný, protože v případě uklouznutí můžete po takovém zmrzlém svahu jet hodně daleko a hluboko. Přestože Češi to tak úplně neberou, haršajzny by měly patřit do základní výbavy každého skialpinisty, který se vydá výš než je vrchol Sněžky. 

JAKÝ JE POTŘEBNÝ ROZSAH VYPÍNACÍCH SIL?

Tady záleží jednoduše na vaší velikosti, a především váze. Zvláště pokud patříte mezi těžší skialpinisty, měli byste si tzv. rozsah DIN pořádně pohlídat. Je třeba brát zřetel i na to, že velká většina vázání na lyže nabízí nastavitelnou vypínací sílu pouze na patní části vázání, zatímco špice má jednoduše jednu pružinu s určitým předpětím (obvykle 6-7 DIN) a to je vše. Vezmeme-li v úvahu premisu, že 1 DIN = cca 10 kg lyžařovy váhy, mohou mnozí lidé pocítit potřebu zakoupit vázání, které má nastavitelnou i špici a nabízí vyšší vypínací síly. To je samozřejmě možné, ale takové vázání bude opět o něco robustnější a těžší.

Je taky dobré vědět, že mnohé modely skialpových vázání se vyrábějí v několika dílčích provedeních podle rozsahu vypínací síly, kterou nabízejí. Např. může být model Women DIN 4-8, a to stejné vázání bude vyráběno i v provedení Men DIN 6-12.

NASTAVITELNÁ ŠPICE A DALŠÍ BEZPEČNOSTNÍ PATENTY – ANO, ČI NE?

Hned úvodem je potřeba říct, že každá bezpečnostní novinka a vychytávka skoro vždycky váží zase něco navíc. Mnoho skialpinistů proto razí heslo, že v jednoduchosti je síla, a sáhnou po lehkém vázání, které disponuje pouze základními bezpečnostními prvky (tj. patka s nastavitelnou vypínací silou, která vypíná ve dvou osách, a nenastavitelná špice). Nutno podotknout, že jednodušší vázání jsou taky spolehlivější a méně poruchová. Tahle spolehlivost je pak velmi důležitá při vícedenních horských přechodech či na expedicích a akcích v odlehlých končinách.

Existují ale i mnohem bezpečnější (a těžší) typy vázání a je jenom na vás, co je pro vás důležitějším aspektem. Jestli je to váha, či spolehlivost, či bezpečnost při pádech. Dnes si můžete koupit i vázání s otočnou špicí, jehož špice vypíná opravdu citlivě a spolehlivě, vázání s nastavitelnou vypínací silou špice nebo třeba i vázání, které se po destičce pohybuje a eliminuje tak situace, kdy vázání nevypne kvůli extrémnímu prohnutí lyže.

Tato řešení jsou většinou velmi vhodná pro freeride, ale méně vhodná pro klasický skitouring a téměř úplně nevhodná pro skimountaineering, kde nám jde hlavně o nízkou váhu a bezporuchovost systému.

Mnoho šťastných kilometrů nahoru i dolů přeje Jiří Švihálek, horský vůdce UIAGM
www.svihalekguiding.cz/